cc2=true;cc3=true;cc8=true;cc9=true;cc10=true;cc11=true;cc12=true;cc13=false;cc14=false;cc15=true;cc4=true;
V mnoha zemích je zavedena regulace přísad tabákových výrobků. Ve více než 50 zemích jsou výrobci tabákových výrobků povinni regulátorům hlásit, jaké přísady ve svých výrobcích používají. Mezi tyto země patří všechny členské státy Evropské unie, Brazílie, Mexiko, Ukrajina, Turecko, Izrael a Thajsko. Regulace přísad povolených pro použití do tabákových výrobků je zavedena také v některých dalších zemích včetně Německa, Spojeného království a Francie.
Vědecký základ regulace přísad tabákových výrobků zatím není obecně znám. V současnosti neexistují žádné mezinárodně uznávané testovací metody hodnotící přísady tabákových výrobků. Aby je Konference smluvních stran Rámcové úmluvy o kontrole tabákových výrobků mohla předložit, ustanovila pracovní skupinu, jejímž úkolem je vypracovat směrnice pro testování a měření obsahu a emisí tabákových výrobků a navrhnout vědecký základ pro regulaci tabákových výrobků. V roce 2007 pracovní skupina uvedla, že toto „je rozvíjející se oblast“ a „pro lepší pochopení těchto záležitostí [je třeba] další práce“.[1]
Zastánci kontroly tabákových výrobků a veřejné zdravotnické organizace, jako například Světová zdravotnická organizace (WHO), prohlásili, že přísady zvyšují toxicitu a návykovost cigaret. Organizace WHO také nicméně prohlásila, že v případě cigaret bez přísad (např. značky bez přísad) „nebylo nikdy dokázáno, že jsou méně nebezpečné nebo návykové než… cigarety“ obsahující přísady. Zdravotnická veřejnost argumentuje také tím, že přísady jsou pro veřejné zdraví škodlivé, protože cigarety jsou díky nim chutnější a lákavější. Někteří zastánci veřejného zdraví volají po zákazu přísad výhradně z důvodu omezení přitažlivosti tabákových výrobků. V roce 2010 došel Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) k závěru, že neexistuje důkaz potvrzující, že by přísady zvyšovaly návykovost tabákových výrobků a dále zjistil, že je velmi složité určit roli jednotlivých přísad ve zvyšování „přitažlivosti“ tabákových výrobků.
Náš názor
Podporujeme zákony, podle kterých jsou výrobci povinni hlásit regulátorům a veřejnosti všechny přísady, které používají do tabákových výrobků. Informace o přísadách , které jsme v mnoha zemích podali, jsou dostupné veřejnost na našich webových stránkách.
Regulace musí chránit výrobce před vyzrazením receptur jednotlivých značek. Veřejné vyzrazení této informace by znamenalo vážnou újmu, zvýhodňující konkurenty výrobce a napomáhající zločineckým organizacím vyrábějícím padělané cigarety. Cílů veřejného zdravotnictví ve věci hlášení přísad lze dosáhnout bez nutnosti toho, aby výrobci vyzradili přesné receptury jednotlivých značek. Nicméně pokud lze poskytnout dostatečnou záruku zachování obchodního tajemství, pak zákony vyžadující odhalení receptur jednotlivých značek regulátorům budeme podporovat.
Dále se domníváme, že by regulace měly být vypracovány tak, aby bylo možné analyzovat přísady tabákových výrobků. Je třeba vyvinout testovací metody založené na objektivních vědeckých standardech, používající existující toxikologické testovací standardy a rozbory uznávané subjekty, jako jsou OECD, WHO a německá organizace pro normalizaci DIN [2] .
Hlavním principem analýzy přísad by mělo být stanovení, zda dané přísady podstatně zvyšují vlastní toxicitu tabákového kouře. V roce 2001 prohlásil americký Institut lékařství
(IOM), že cigaretové přísady musí být kontrolovány „s cílem identifikovat ty přísady, které významně nezvyšují toxicitu tabákových výrobků a proto je v kontextu tohoto problému lze považovat za bezpečné“.
Podle našich vědomostí takové objektivní testy, které by dokázaly změřit, zda je kouř z cigarety obsahující přísadu nebo přísady více návykový než kouř z cigarety bez obsahu přísad, neexistují.
Na základě epidemiologických pozorování (porovnávajících země, kde většina cigaret obsahuje aromatické přísady) a našich rozsáhlých toxikologických testů se domníváme, že přísady, které používáme, nezvyšují vlastní toxicitu tabákového kouře. Na základě stejných epidemiologických pozorování se domníváme, že přísady, které používáme, nezvyšují vlastní návykovost tabákového kouře. Jak uvedla organizace WHO a další zastánci veřejného zdraví, neexistuje v současné době vědní disciplína, která by ustanovila, že značky cigaret s přísadami jsou jedovatější a návykovější než značky cigaret bez přísad.
Důrazně nesouhlasíme se zákazem přísad z důvodu omezení a vyloučení chutnosti a přitažlivosti tabákových výrobků. Regulace nesmí nutit výrobce prodávat výrobky, které spotřebitelé nechtějí a odpírat kuřákům možnost koupit si takový výrobek, který se jim líbí. Přístup k regulaci přísad jako ke „zkažení chuti“ je také špatný, protože přehlíží pevný důkaz o tom, že zákaz přidávání přísad nebude mít za následek omezení kouření.
Miliony kuřáků v Číně, Spojeném království, Jihoafrické republice, Kanadě a Austrálii v současné době kouří cigarety bez obsahu aromatických přísad (cigarety typu Virginia). Pro tyto miliony kuřáků přísady neznamenají „větší přitažlivost“ nebo „lepší chuť“ značek. Zákaz přidávání přísad bude mít malý nebo žádný dopad na značky spotřebované v těchto zemích.
Nicméně se zákaz dotkne většiny značek v USA, Německu, Francii, Itálii, Rusku, Brazílii, Mexiku, Japonsku a mnoha dalších zemích. V těchto zemích přijdou kuřáci o možnost koupit si a kouřit značky, které mají nejraději, pouze z důvodu, že jsou toho názoru, že jejich oblíbené značky jsou „příliš přitažlivé“. Neexistují ale žádné údaje, které by alespoň vzdáleně nasvědčovaly tomu, že kuřáci v těchto zemích zcela přestanou nebo omezí kouření proto, že si mohou koupit pouze cigarety bez přísad. Je pravděpodobnější, že, stejně jako dnešní kuřáci v Číně, Spojeném království, Jihoafrické republice a Kanadě, budou kouřit cigarety bez přísad.
Takže prospěch takzvaného veřejného zdraví ze zákazu přidávání přísad je zcela spekulativní. V tomto bodě jsou jedinými, kdo bude mít ze zákazu přidávání přísad prospěch, výrobci značek cigaret bez aromatických přísad – a jasnými poraženými budou výrobci značek používajících aromatické přísady a spotřebitelé, kteří tyto značky preferují.
Zákaz cigaret ze směsí pravděpodobně povede také k nárůstu ilegálního obchodu a množství přeshraničních prodejů, dvou jevů, ke kterým již teď ve významné míře dochází v mnoha zemích po celém světě. Pokud spotřebitelé dávají přednost tradičním cigaretám ze směsí před jinými druhy, koupí si svůj oblíbený výrobek v zahraničí prostřednictvím Internetu nebo na ilegálním trhu. Historicky způsobuje tento jev nekalé obchodování gangů nebo zločineckých sítí s cigaretami, což vede k nárůstu místní trestné činnosti. Dalším důsledkem je ztráta vládních příjmů a nesrovnatelný pokles spotřeby, protože legitimní výrobky jsou často pouze nahrazeny pašovanými.
[1] Konference smluvních stran Rámcové úmluvy o kontrole tabáku organizace WHO, druhé zasedání, vypracování směrnic pro implementaci konvence (rozhodnutí FCTC/COP1(15)), článek 9: Regulace výrobků (2007)
[2] DIN (2004) Toxikologické zhodnocení přísad tabákových výrobků – příručka, 1. vydání, technická zpráva 133. Deutsches Institut für Normung. Berlin: Beuth Verlag GmbH.